Cádiz, perla Andalusie, vás okouzlí sluncem, historií a autentickou atmosférou starého Španělska. Krajina s plážemi, bílými vesničkami a vůní moře láká k odpočinku i objevování. Poznejte místo, kde se zastavil čas a kde najdete skutečnou radost ze života.
Začněte odebírat náš podcast na vašich oblíbených platformách
Apple Podcasts / Google Podcast/ Spotify/ Podcasty.cz
Celý díl si můžete pustit na youtube.
V sobotu 20. října 2024 jsme odletěli před Madrid do Jerezu de la Frontera. Naším cílem bylo město Cádiz a pak mnoho dalších úžasných věcí ze stejnojmenné provincie. O Cádizu se toho už hodně napsalo, takže člověk byl připraven na to, že uvidí město, kde se točila Bondovka Dnes neumírej a přístav, odkud kdysi vyplouvaly mnohé lodě do údajné Indie, s vůněmi z celého světa. Cádiz nás překvapil. Je město tak nečekaně živé, že vás zcela jistě zaskočí, ať už svým kosmopolitním oceánským šarmem, světlem, otevřeností anebo uličkami plnými malých krámků s neuvěřitelnou nabídkou nepotřebného zboží všeho druhu, spoustou kaváren a obrovskými fíkovníky a magnoliemi.
Město Cádiz stojí na fénických základech a jeho tři tisíce let historie je patrná z úžasného muzea, kde uvidíte nejen dva opravdu veliké fénické sarkofágy z prvního stoletá př.n.l., z nichž jeden je ženský, což je rarita. Cádiz je jedno z nejstarších měst Španělska, a má tedy archeologické vykopávky na každém kroku, ale také je to město, kde se od konce devatenáctého století hraje loutkové divadlo. I to ve svém podzemí skrývá fénické a římské základy. A toto úžasné divadlo marionet organizuje každoročně mezinárodní přehlídku loutkových představení. A tak opravdu stojí za to se podívat i na muzejní výstavu loutek, které, jak jinak, odráží španělské zvyklosti.
Cádiz je propojen přes nádherný moderní most zvaný most Ústavy, lidově La Pepa, s Puerto de Santa María, a právě tady se nachází místo, kam směřujeme. Sklepy firmy Osborne. Značka Osborne se na trhu objevuje rekordních 250 let. Všechno to začalo právě v Cádizu, kam Thomas Osborne Mann přijel obchodovat s vínem. Firma se postupně rozšiřovala a získávala skvělou reputaci. Dnes je známá po celém světě pro svoji výrobu sherry a brandy. Ale pozor, nenechte se mýlit. Pokud firmu navštívíte, což není problém, můžete se tam skvěle naobědvat a hlavně zjistíte, že pojem sherry ve skutečnosti zahrnuje různá vína, například i Fino, bílé patnácti procentní fortifikované víno z odrůdy Palomino. A kromě toho je tato firma spojena s býky, o kterých bude řeč za chvíli. Jak? Odpověď je jednoduchá. Má totiž ve znaku býka. A ten se v nadživotní velikosti objevuje po celém Španělsku jako billboard. A že jich je! Navíc je to jediný billboard, který je u silnic povolen. Firma vlastní také úžasné “býčí” muzeum, kde jsou rarity jako Picassův návrh na láhev brandy nebo tenisové boty Rafaela Nadala se znakem býka.
S sherry, které je anglickou zkomoleninou slova Jerez, je neodlučně spjata výroba sudů, a tak se jedeme podívat do soukromého podniku Paez Lobato. Také není nic složitého se tam dostat, je to jediný podnik na výrobu sudů, který umožňuje se na výrobu sudů podívat. Nejsou všechny z amerického dubu, nýbrž naopak, Španělsko začíná být soběstačné a pěstuje duby pro tyto účely v severním Španělsku, v Kantábrii. Tady zjišťujeme, že sudy váží až 90 kg, a že nejenom že se vyrábí pro samotné zrání vín v sudu a jejich následnou konzumaci, ale také pro speciální sklady, kde sice sudy sherry obsahují, ale jen pro to, aby dřevo víno do sebe natáhlo a pak se přeprodávají do Skotska k výrobě whisky.
Kdo miluje koně, musí do Jerezu de la Frontera
Andalusie a hlavně provincie Cádiz, lépe řečeno Jerez de la Frontera, jsou spjati s býky, ale také s koňmi. A tak se jedeme podívat do slavné Královské jezdecké školy (Real Escuela Ecuestre), kterou založil Alvaro Domecq. Toto jméno tady uvádím záměrně, protože tento skvělý chovatel i toreador stál u zrodu nejen této školy a muzea, ale také první choreografie, kterou tady takzvaní kartuziánští koně předvádí. Dostat se na představení, které se koná dvakrát týdně, úterý a čtvrtek vždy v pravé poledne, je poměrně jednoduché přes online platformu, a nejenže vstupenka nestojí žádné velké peníze, ale navíc je to úžasný zážitek a zahrnuje i vstup do muzea. V krásné jezdecké hale s královskou lóží se rozehrává tanec koní na španělskou hudbu. Koně předvádí španělský krok, vyhazují zadní i přední nohy do výšky ve skoku, nebo se různě na hudbu proplétají mezi sebou, či předvádí honáckou drezůru.
Jerez je také neodlučně spojen s flamenkem, které se tančí na velkých slavnostech koní v květnu každého roku, ale my jsme tady v září, a tak si užíváme flamenco v hospůdce Tabanco El Pasaje. U typického oběda a sherry vína si můžete poslechnout tak jako my opojné a nefalšované flamenco. Nečekejte luxusní restaurační prostředí, tohle je místo, kde se vytleskává a dupe, zpívá cante jondo, tedy pravý flamenkový zpěv s radostnou či smutnou tématikou, a za chvilku vás to strhne a vy budete také podupávat a tleskat do rytmu.
Kde si osladit život?
Další cesta vede za sladkostmi, a sice do místa nedaleko městečka Mediny Sidonia, které patří mezi nejstarší římská města. Tady si osladíme život, protože se tu nachází jedna z rodinných firem na výroby typických andaluských sladkostí Aromas de Medina. Určitě stojí za to sem zajet, protože si zde můžete dát kávu a koupit nefalšované místní typické cukroví, a to i vánoční, které vypadá jako malé salámky. Je z mandlí, lískových oříšků, medu a dalších přísad a nazývá se alfajores.
Pokud jste gurmáni, pak doporučujeme v Medina Sidonia skvělou restauraci El Duque, kde servírují skvělou býčí oháňku a k tomu lehké víno Barbadillo. A pak další bílé městečko, které se od toho prvního liší tím, že chodíte nahoru dolů, tu na vás vykoukne kostelík, tu patio s desítkami květináčů, pak najednou socha zahalené ženy anebo keramické talíře na zemi ukazující cestu k jedné z mnoha malých uměleckých galerií. Řeč je o Vejer de la Frontera. Opravdu krásné městečko rozkládající se po obou stranách řeky Barbate, pouhých osm kilometrů od oceánu. A když nasajete všechny ty detaily a projdete všechny uličky, nahlídnete do všech galerií a počkáte, až se rozsvítí lucerny na okachlíkované fontáně uprostřed kulatého náměstí s palmami a osvítí zelené keramické žáby ve fontáně, přichází ta pravá chvíle povečeřet. A kde? V zahradě chalífově Jardín del Califa. Několik pater dolů vás dovede na nádvoří, kde se vaří úžasná libanonská kuchyně. Můžete večeřet venku, ale také ve staré aljibě, neboli bývalé arabské studni a nádrži na vodu.
Korida žije!
Častá otázka všech Čechů je, zda korida stále ve Španělsku existuje. Odpověď je ano! Chov býků je totiž spjat se staletou tradicí, stejně jako chov koní pro koridu, kdy toreador útočí na býka a zabíjí ho z koně. To si vyžaduje speciální přípravu koní, kterou se chovatelé zabývají od nepaměti. Zajeli jsme se na takový chov podívat do statku El Carrascal. Patří rodině Domecq, a byl to právě Alvaro Domecq, který stál u zrodu už jmenované Královské jezdecké školy. Statek má dvě části, klasické stáje, výběhy a ohrady, a pak krásnou budovu, jejíž vybavení vám vezme dech. Skrze výzdobu k vám promlouvá historie koridy, chovu býků a koní, slavné zápasy, návštěvy králů a slavných osobností jako Hemingwaye nebo znaky, které se koním a býkům vypalují. Tady jsme byly svědky jiného představení. Takzvané A campo abierto (Ve volném prostoru) je dvouhodinová projížďka až k býkům, koním a kravičkám. Můžete vidět jejich očkování, drezúru koní, ale také právě narozené telátko nebo arénu, kde se konají krátké ukázky koridy a toho, jak se vybírají kravičky, jež zplodí dobré býky pro koridu.
Bílé vesničky, kam se podíváte
Často se hovoří o trase po takzvaných bílých vesničkách a městečkách v Andalusii. A že jich tu je! Září na dálku, prý aby je námořníci z moře viděli a trefili domů, anebo proto, že domy jsou natřeny mnoha vrstvami vápna, které bylo levné a hlavně má dezinfekční vlastnosti. Bílá městečka je andaluský fenomén, a není provincie, která by nějaké ty bílé vesničky neměla. A tak jsme mohli vidět Zaharu de la Sierra zářící nad vodní nádrží anebo Setenil de las Bodegas, který je dobré si projít odshora dolů, protože i v horní části jsou skryté klenoty. V dolní části kolem říčky si pak připadáte jako v Hřensku, neboť skalní převisy slouží jako střechy pod nimi schovaných domků, sklepů a spižíren, dnes restaurací a obchodů. Anebo Arcos de la Frontera, kde jsou uličky tak úzké, že když rozpažíte, tak se dotknete obou stěn a auta mají tak odřené blatníky, že je žádná pojišťovna zcela jistě nepojistí. Z náměstíčka od nejlepšího hotelu Parador de los Arcos je nádherný výhled do okolní krajiny, a v uličkách na vás dýchá obyčejný život se skrytými vášněmi.
Na závěr naší cesty nás naprosto dostala malá farma na výrobu olivového oleje Almazara de Olium Viride ležící na protějším kopečku přímo proti Zahara de la Sierra. Tady se dozvíte, že olivovník dává nejlepší plody až po sto letech a že z olivy získají nejen olej, ale i biomasu, pelety a tekutinu, kterou využívají sýraři. A pak na vonící zahradě mezi granátovými jablíčky dostanete jednoduchý oběd, tedy sýr, na větru zrající šunku, víno, chleba namáčený do právě stočeného oleje, ovoce a andaluské salmorejo. A zažíváte skutečný pocit štěstí!
Jak se do oblasti dostat
- Letecky Praha – Sevilla a pak vlakem nebo autobusem do Cádizu, nebo s přestupem do Jerez de la Frontera.
- Ubytování: pokud tam pojedete v létě, pak určitě v Cádizu, kde je příjemné klima a fouká i v létě, a kde je mnoho ubytovacích možností.
- Nicméně v provincii je možnost i ubytování jiného typu, ve vesnických usedlostech nebo bývalých klášterech, levnější, ale naprosto skvělé pro menší skupinky, například síť Tugasa turismo rural.
- Co v Cádizu neopomenout: určitě městské muzeum se sbírkami fénického umění (zdarma), tzv. Cámara Oscura (doslovně temná komora) ve věži Tavira, tržnici Abasto, restauraci El Faro, a nádhernou zátoku La Caleta. Kromě toho můžete celý starobylý Cádiz objet na kole po promenádě, jejíž součástí je i opevnění, a kochat se výhledem na oceán z některého parku, například Genovés nebo park Clara Campoamor, kde je socha básníka, jež utekl z pomníku.
- Katamarán – 2 možnosti, první přepravní v rámci městské dopravy za velmi nízký poplatek, druhá možnost jsou turistické katamarány, která trvají cca 90 minut a nabízí nápoje v ceně a výhled na krásný západ slunce.
- Ze starého Cádizu, z nádraží, se můžete dostat až do Chiclany de la Frontera, a tedy k oceánu směrem na východ, po pobřeží, speciální tramvají
Zuzana Churanová, OET Vídeň, Turespaña www.spain.info
